Akvárium pro bettu splendens v otázkách a odpovědích

Tento článek je určen začínajícím chovatelům těchto krásných rybek, kteří mají svoje ryby rádi, kteří jim chtějí poskytnout příznivé a nezávadné prostředí pro život a kteří si nechtějí na úkor tohoto nádherného živého tvora plnit pouze svoji estetickou představu, ale záleží jim i na kvalitě života jejich svěřence.

1. Jak velikou potřebuje bojovnice nádrž?

Obecná akvaristická poučka praví, že na 1 cm ryby by měl připadnout 1 litr volné akvarijní vody. Betta je rybka, která dorůstá až 9 cm, v nádrži by tedy mělo být 9 litrů volné vody + objem, který zabere technika, rostliny, písek. To jsme zhruba na 15 litrech jako na naprostém minimu.

V takto malých a menších objemech je velmi těžké až nemožné pro začátečníka nastolit biologickou rovnováhu, aby akvarijní voda byla pro rybku nezávadná a neničila jí zdraví, či ji dokonce neotrávila. Stejně tak se do těchto objemů hůře shání jak potřebná technika, tak i drobnější rostliny.

Pro jednu bettu bych doporučila alespoň nádobu o objemu 20 litrů, pokud uvažujete o koupi dalších rybek, přidejte na objemu. Betty žijí v mělkých vodách, ale o veliké rozloze, ideální tedy bude, když akvárium bude spíše podlouhlé s nižším sloupcem vody.

2. Něco o technice.

2.1. Potřebuje betta vzduchování?

Betta žije ve své domovině ve velmi teplých vodách, které jsou chudé na kyslík. Proto se u ní vyvinul tzv. labyrint, díky kterému je schopna si přidechnutím z hladiny pomoci. Proto není pro betty vzduchování ani v tropických vedrech nutné.

2.2. Potřebuje betta filtraci?

Betta je náročná na čistotu vody, aby byla voda nezávadná, je zapotřebí, aby se odbourávaly dusíkaté látky. To mají na starosti jednak rostliny a pak i nitrifikační bakterie, jejichž domovem je filtr. Pokud máme málo rostlin nebo malý objem, který se snadno chemicky znečistí, je filtrace naprosto nezbytná. Filtr by měl být úměrně veliký a neměl by tvořit silný proud.

2.3. Je třeba topítko?

Minimální teplota akvarijní vody by neměla klesnout pod 24 stupňů Celsia, optimum by pro bettu bylo okolo 26 stupňů.  Protože málokdo z nás má doma takové teplo, vyhříváme vodu této teplomilné rybě pomocí akvarijního topítka. Při užití topítka je ale nezbytné mít akvárium opatřené krytem nebo krycím sklem. Jak bylo již výše zmíněno, betta přidechuje z hladiny, rozdíl teplot voda/vzduch nad hladinou by neměl přesáhnout 2-3 stupně. Pak je bojovnice ohrožena nastydnutím labyrintu.

2.4. Jaké použít osvětlení?

Světlo je nejvíce důležité pro rostliny, protože pokud ty rostou, akvárium žije, odbourává dusíkaté látky a činí vodu nezávadnou a pro ryby vhodnou. Svítíme tedy kvůli rostlinám a jim především bychom měli parametry světla přizpůsobit.

3. Jsou potřeba rostliny?

Jednoznačně ano! Akvárium pro bettu by mělo být rostlinami přímo zaplaveno. Pokud dáte této rybě na výběr, nikdy si nelehne na dno, ale vždy se položí pod hladinu do rostlin, aby se nemusela namáhat vyplaváváním k hladině pro každé nadechnutí. Ideální jsou rostliny vzplývavé (např. ceratopteris siliquosa), dále pak plovoucí (třeba pistia). Vhodné je i přidat rostliny, které koření ve dně, to potom nezahnívá.

Plastové rostliny jsou naopak nevhodné – nemají metabolický obrat a nejedna betta se o ně poranila.

Funkce rostlin je v menších nádržích důležitá nejen pro pohodu rybky, ale i pro svou schopnost, jak bylo již výše zmíněno, zpracovávat dusíkaté látky. Samostatný článek najdete zde.

4. Mohu mít více bett pohromadě?

Betta znamená bojovnice, je to rybka agresivní vůči svému vlastnímu druhu. V Asii je tato jejich nesnášenlivost využívána v zápasech, kdy se do jedné nádrže vhodí dva samci, aby změřili síly. Zápas končí smrtí poraženého.  Z tohoto důvodu chováme jen jednoho samce. Občas bývají agresivní i samičky -  jak mezi sebou, tak některá zvládne potrhat a zranit i samečka. Nádrž by proto měla být hodně zarostlá s možností úkrytu, aby se podřízený mohl agresorovi ztratit z očí a nežil celou dobu ve stresu, nebo aby nebyl zraněn až usmrcen. V menších nádržích chováme 1 samce a 2-3 samice, aby se agresivita trochu roztříštila. Pro tuto skupinu volíme nádrž od objemu cca 50 litrů.

5. Je možný chov betty ve společenském akváriu?

Bojovnici lze chovat i s některými dalšími druhy ryb, ne všechny jsou ale vhodné. Měly by mít podobné nároky na složení a teplotu vody, na životní prostor a měly by se snést (neútočit na sebe).

Osobně mám jen zkušenost s chovem betty v kombinaci s pavími očky a krevetami. Při zarostlé nádrži jsem nezaznamenala šarvátky, občas samec posvačil nějaké neopatrné mládě pavího oka, ale to byl záměr, aby se jejich populace držela v rozumných mezích.

6. Jaké koupit krmení?

V krmení je vhodná pestrost, rozhodně nevystačíme pouze rostlinným krmením, betta potřebuje i masitou složku. Pro bojovnice existuje spousta speciálních granulek, ale já sama mám dobrou zkušenost i s krmivy nespeciálními jako je SAK, Tetra rubin granule, z mraženého jsem dávala KOMBO-4 a kdysi i živý grindal.

7. Je nutné do vody přidávat prostředky, které upravují vodu?

Jestliže akvárium funguje a nemáme extrémně náročné rostliny, vystačíme pouze s přidáváním hnojiva (třeba jen mikroprvků). Pokud není voda příliš tvrdá či naopak měkká, nepřidávala bych nic dalšího. Betta snáší poměrně široké rozmezí tvrdosti i pH. Při extrémnějších hodnotách akvarijní vody je třeba je probrat se zkušeným akvaristou a provést příslušná opatření k jejich korekci. Řešení by mělo být dlouhodobé, aby byly parametry vody stabilní.  Časté změny chemických vlastností vody (např. denní užívání tekutých ovlivňovačů pH) ryby vysiluje a činí je náchylnějšími k chorobám.

Odstraňovače chloru, které jsou často k akváriím dodávány, nemají valného významu, stačí nechat vodu odstát a výsledek je stejný.

Někdo dodává do akvária rašelinové výluhy, mandlovníkové listy, olšové šištičky. Zde je třeba dbát na dávkování, rašelinový výluh může v nadměrném množství způsobit přílišný pokles pH. Toto je naopak žádoucí u tvrdých vod s vyšším pH, kdy se pH hodnota tímto optimalizuje. V každém případě bych si před takovým chemickým pokusem jednak vše proměřila a následně se poradila s někým zkušeným.

8. Potřebuje betta úkryt?

Jak bylo zmíněno v předešlém textu, betta dává přednost rostlinám a pobytu pod hladinou, z toho důvodu není třeba pro ni pořizovat na dno jakékoliv domečky a přístřešky. Ideálním úkrytem je prostá spleť rostlin.

9. Vadí bettě zrcátko?

Nejeden chovatel si všiml reakce bojovníka na soka v zrcátku. Osobně proti občasnému použití zrcátka nic nemám, nemělo by být ale součástí nádrže stále, jde o zbytečný stres. Podobně se samec natřásá, když „svádí“ samičku, což je také zajímavá podívaná.

10. Jak poznám, že je betta nemocná?

Jednoduše tak, že vypadá nebo se chová jinak než obvykle. Plave nekoordinovaně nebo s obtížemi, na jejím těle se objevují změny (zježení šupin, různé výrůstky, tečky, vatové chomáčky, změny barvy…), přestává žrát, rozpadají se jí ploutve apod.

Je důležité si uvědomit, že často je prvopočátkem spíš chyba v chovu (zatížená voda, nastydnutí labyrintu), vyložení patogeni jsou méně častí, i když se samozřejmě vyskytují. Má smysl léčit rybu jen v nezávadném prostředí, které ji dále neoslabuje.

Zde je odkaz na výbornou brožurku rybích neduhů: http://discus.sk/download/Zdrave-ryby-v-akvariu.pdf

 

11. Jak přesně založit akvárium?

Detailní popis je v tomto článku.

Snad se mi podařilo uspokojivě zodpovědět základní otázky každého začínajícího chovatele bojovnice pestré.

Přeji vám mnoho úspěchů a radosti z chovu této osobité a půvabné rybky.

Snow.

Dusík v akváriu - pro začátečníky

V poslední době narážím často na opakující se dotazy začátečníků, kteří chtějí radu ohledně úmrtí či chorob nově přinesených ryb, mají potíže s řasami, neprospívají jim rostliny, objevují se zákaly. Celá tato škála problémů se točí kolem jediné věci – dusíkové rovnováhy akvária. Není třeba znát nějak podrobně chemické procesy, které v akváriu probíhají, ale mít alespoň základní představu je nutnost.

I když se tohle přirovnání bude zdát možná nemístné, tak za volant si také nesednete bez znalosti funkce jednotlivých pedálů vozu, přesto spousta lidí bez takových základních vědomostí řídí svoje akvárium a často jde kvůli jejich neznalosti o životy. O životy tvorů, kterým nádrž vybrali jako domov a kteří nemají jinou možnost, než se spoléhat na znalosti a um „řidiče“ akvária.

V následujících řádcích se pokusím vysvětlit zjednodušeně princip metabolismu dusíku, předesílám, že uvažuji běžné začátečnické akvárium (návod k založení zde), ne speciality jako Malawi a Tanganika.

Proč tolik řešíme v akvaristice dusíkaté látky?

Jednoduše proto, že tyto látky jsou pro ryby a bezobratlé jedovaté a jejich zvýšená koncentrace způsobuje otravy. Otravy končí buď onemocněním, které by se normálně neprojevilo, nebo je výsledkem rovnou smrt akvarijních tvorů. K jedovatým látkám patří amoniak a NO2. K bezpečnějším pak NO3, ale jen do určité koncentrace.

 

Jak se do akvária dusíkaté látky dostávají?

NH3 (amoniak) je odpadním produktem žijících živočichů (výkaly, rozklad uhynulého jedince, rozpad rostlin), do akvária se dostává i v podobě krmení (jeho rozkladem). Je pro ryby velmi jedovatý již v malých koncentracích.

NO2 je mezistupeň zpracování amoniaku, jeho hodnoty by v akváriu měly být nulové, neboť je také toxický.

NO3 je konečný metabolit, který jednak v akváriu vzniká a také je v určité menší míře do nádrže dodáván při výměnách vody.

 

Jak tedy zajistit, aby se mi neotrávily ryby (šneci, krevety)?

Vznikající toxické látky dokáže zdravé akvárium zpracovávat tak, že neohrožují život chovaných tvorů. Má k tomu dva základní pomocníky – prvním jsou nitrifikační bakterie, druhou skupinu tvoří rostliny.

Zkusme si představit akvárium jako takovou firmu na zpracování odpadu se dvěma typy zaměstnanců – zelení obři budou reprezentovat rostliny, neviditelní trpaslíci pak nitrifikační bakterie. Parta těchto pomocníků je schopna zpracovat určité množství dodaného odpadu. Je na Vás, jestli zaměstnáte jen několik zelených obrů,  armádu neviditelných trpaslíků nebo jejich kombinaci. Každý z nich pracuje trochu odlišně. Trpaslíci rozloží amoniak na NO2, to dále přemění na NO3, s kterým už dále nic nedělají. Obři se ládují přítomným amoniakem a trpaslíky produkovaným NO3, nic nepřeměňují.

Problém neviditelných trpaslíků je ten, že (jak jinak) nejsou vidět. Nelze spatřit, jestli pracují, strádají, žijí nebo již zemřeli. Jediným vodítkem je jejich činnost, tedy nehromadící se jedovatý odpad. Když tedy nezaznamenáme zvýšené hodnoty NH3, NO2, ale roste nám NO3, můžeme tedy usoudit, že trpaslíci pracují, jak mají, a je jich dostatek, aby přísun odpadu zvládli. Hodnoty měříme příslušnými akvarijními testy. Problém nastává v majoritně trpasličích akváriích při úhynu většího šneka, ryby. Stoupající odpad z rozkladu těl nezvládají rychle zpracovat a při větším znečištění může dojít k otravě celé nebo části osádky, její smrti, která vede opět k většímu znečištění atd.

Druhým problémem je výpadek proudu, kdy filtrem (domov trpaslíků) přestane proudit voda a po pár hodinách neviditelné bakterie bez našeho povšimnutí odumřou. Pokud přijdeme o většinu dělníků, logicky nezvládnou v menším počtu stálou dodávku zpracovat a odpad se opět hromadí se všemi svými důsledky. Pokud neměříme pravidelně hodnoty, všimneme si problému často až na základě chorob nebo úmrtí šneků, krevet, ryb, tedy pozdě.

Oproti tomu zelení obři konzumují jak NH3, tak NO3. Obě tyto látky jsou jimi využívány k růstu, takže ve vodě klesá koncentrace obou sloučenin. U akvárií bez a nebo s málo rostlinami snižujeme hromadící se NO3 pravidelnými výměnami vody. K výhodám zelených obrů patří i fakt, že pokud jim není dobře, nejsou zdrávi a nezvládají plně pracovat, je to na nich vidět a my můžeme podle příznaků včas reagovat a zachránit tak situaci vč. zdraví a života obyvatel akvária. 

Jako opačný příklad uvedu enormní namnožení Pistie po tom, co nám ve 30 litrech uhynul poměrně velký šnek. Protože byl stále zahrabaný v substrátu, nevšimli jsme si, že již nežije. Velké zmnožení (tedy naopak prospívání) Pistie jednak zabránilo otravě a také signalizovalo závažný problém. Nemít rychle rostoucí rostliny, pomřeli by nám zřejmě další šneci a zátěž by byla ještě větší, mohla by dál vyústit ve smrt našich ryb.

Extrémně rychle rostoucí rostliny se dají také využít jak včasný indikátor nedostatku mikroprvků a obsahu dusíku v akvarijní vodě, máme tak čas dodat živiny ještě před tím, než se nedostatek projeví na listech pomaleji rostoucích kytek a způsobí třeba i jejich rozpad a ztrátu. 

Nejčastější problémy s dusíkovou rovnováhou

Otravy

Dodávka odpadu převyšuje schopnost zpracování, dochází k hromadění. Klasickým příkladem je nasazení mnoha ryb do nádrže, v nejhorším případě do nové (ještě nepřizpůsobené) nádrže, podobně je to i s překrmováním.  Prostě zavalíte novou firmu o pár pracovnících, kteří se navíc stále zapracovávají (přelistování rostlin, množení bakterií) několika kamiony odpadu. Je jasné, že zpracovat to nestihnou, celý systém zkolabuje a dochází k úmrtí.

Choroby

Nemoci jako bakteriální rozpad ploutví, TBC, onemocnění plynového měchýře atp. jsou dávány do souvislosti se zvýšenými hodnotami dusíkatých látek. V optimálních podmínkách při dobré kondici ryb totiž nepropuknou. Chemický stres ale daný organismus natolik vyčerpá, že i jinak zvládnutelné bakterie mají navrch a při nezlepšení podmínek ryba umírá.

Řasy

Můžeme je nazvat konkurenty rostlin. Kde se daří rostlinám, nezbývá prostor pro řasu. Řasy jsou jako potkani, objeví se tam, kde na ně zbude něco k snědku. Čím víc toho k snědku zbývá, tím víc jich je. Proto je pro začátečníky důležité mít dostatek rostlin (mezi nimi velmi rychle rostoucí), udělat jim optimální prostředí pro růst a nedodávat řasám pochutiny jako nadbytek fosforu v nevhodném hnojivu nebo krmivu.

Zákaly

„Mlha“ v akváriu může mít mnoho podob, od zelené, která je způsobena řasami či sinicemi, po bílou, jejíž původce bývá nálevník. Jedná se opět o nestabilitu prostředí, v případě nálevníka se mluví o přetížení akvária živinami (překrmování, osazení příliš velkým množstvím ryb najednou). Tyto živiny začínají zpracovávat ve vodě a akváriu přítomné bakterie a jimi se živí právě nálevník. Řešením je výrazně omezit krmení a vydržet, až se rovnováha usadí, úspěch se přikládá i UV lampě, ale není to nezbytné. Kontrolně je dobré měřit parametry, vzhledem k tomu, že se jedná o problém většinou mladých nádrží, na které se příliš pospíchá, není opatrnosti nikdy příliš málo. Pokud jsou hodnoty v normě a ryby se nedrbou, vodu neměníme, jen bychom tím zhoršili stav.

Co dělat když naměřím vysokou hodnotu:

NH3

Při akutní otravě přelovit ryby nebo vyměnit velkou část vody. Záleží, co se stalo, zda se vysypala do nádrže pixla s krmením – opakovaně odkalovat a dolévat vodu, úmrtí většího kusu nebo více ryb či šneků – vylovit co jde a měnit vodu. Pokud je problémem přerybnění, je nutno zredukovat počet jedinců v nádrži, nebo zvýšit množství  rostlin či velikost filtrační hmoty, pokud nestačí. Prevencí a velkým pomocníkem je z rostlin výše zmíněná Pistia a třeba okřehek, který se používá i v čističkách odpadních vod pro svou neuvěřitelnou metabolickou aktivitu. 

NO2

Taktéž provádět výměny vody, méně krmit, vyřešit příčinu zvýšeného vzniku NH3 a potažmo NO2 (úmrtí, přerybnění, překrmení, velké protrhání rostlin). Bakterie fungují, ale nestíhají, jako pomoc opět přichází rostliny a výměny vody. Ev. aplikace prostředků jako Sera Nitrivec.

NO3

Řešením je dostatek rostlin. Vysoké hodnoty snižujeme výměnami vody o nižší koncentraci NO3, než jakou máme v akváriu. 

Závěrečná doporučení pro začátečnické akvárium

1)      Mějte v akváriu filtr i akvarijní rostliny (osazeno 30 - 40% dna). I když spolu rostliny a bakterie soupeří o amoniak, je pořád lepší mít dva polohladové soupeře než jednoho nezvládajícího strávníka.

2)      Nepřetěžujte trpaslíky s obry nadměrnou a nárazovou dodávkou dusíku, pracují pro vás 24 hodin denně, nemají kdy si vzít přesčas, aby vychytali nával, co na ně posíláte. Jediným výsledkem bude život ryb ve znečištěné vodě a z toho plynoucí zhoršování jejich zdravotního stavu.

3)  Mezi rostlinami by se určitě měl objevit dostatek velmi rychle rostoucích plovoucích či vzplývavých rostlin – např. Pistia, Limnobium laevigatum, Lemna (okřehek), Ceratopteris aj.

4)      Rybí osádku nasazujte postupně a nepřerybňujte akvárium. 

Platí 1 cm ryby na 1 litr vody.

5)     Měřte aspoň zpočátku NO2 a NH3, až budou hodnoty neměřitené, můžete nasadit další ryby.

6)        Dodržujte pravidelné výměny 1/3 vody.

7)      Filtr máchejte POUZE ve vodě, kterou jste z akvária vypustili. Propíráním pod chlorovanou vodou zabijete tolik potřebné nitrifikační bakterie, což je krajně nežádoucí.

8)    Údržba akvária znamená odkalení, doplnění odstátou vodou (po vyprchání chlóru a vyrovnání teploty), občasné vymáchání zaneseného filtru v akvarijní vodě, úprava rostlin zastřihnutím (pokud je potřeba), vyčištění skla stěrkou, pokud je co čistit.  Zapomeňte na dezinfekci čehokoli z akvária, chceme bakterie udržet, ne zlikvidovat.

Pro detailní a naprosto vyčerpávající seznámení s problematikou doporučuji časopis Akvárium, kde je tomuto tématu věnováno několik kapitol: http://e-akvarium.cz/casopis/akvarium04.pdf

 

A na závěr prosba. Pokud jsem téma vysvětlila nesrozumitelně, ptejte se, pokusím se příspěvek upravit do vhodnější formy.

Díky. Snow.

Betta ve 2 - 3 litrové nádobě

Dovolte mi zamyšlení. Jsem na několika akvaristických portálech a už jsem unavená a i znechucená lidmi, kteří si myslí, že rybka, která se dorůstá až devíti centimetrů, se spokojí s obydlím, které jí nabízí centimetrů patnáct.

Proč lidé chtějí chovat tvora a nechtějí mu nabídnout kvalitní život? To se netýká jen bett nebo jiných ryb, ale třeba i psů. Vždyť za ty tři stovky, co stojí ten blbý Betta kit, se dá pořídit dvacetilitrová nádoba!

Nejraději bych takového člověka zamkla na tři dny na záchod, aby si konečně dokázal představit, jak se ten živý tvor asi cítí, když má omezenou možnost pohybu, nulové podněty a jeho jediným společníkem je chlad.

Co lze vidět v takové dvoulitrové kaluži? Schlíplou bettu, často s rozpadajícími se ploutvemi, která si nemůže lehnout jinam než do bordelu na zem. Opravdu je pro někoho požitek dívat se na  nešťastného  a unuděného tvora? Copak nechce vidět bettu v celé své kráse? Jak se naparuje před samičkou, jak se jí dvoří, nebo jak prohání jiné rybky? Uvidí tady vůbec ty nádherné svatební tance? Pozná osobnost své betty, když jí nedá prostor a šanci se projevit? Proč si tedy místo živého tvora nepořídí bettu plastovou? Výsledek by byl totiž stejný...

Fér nabídka pro ty, kteří rybku do té nádoby chtějí opravdu umístit.
Pokud stále trváte na svém, nebuďte srabi a jděte si aspoň na 12 hodin sednout na ten záchod (klasické velikosti). Bez mobilu, čtení, jakýchkoli podnětů, prostě v podmínkách, které doživotně nabízíte té rybě. Zvažte, jaká to pro vás byla zkušenost a jestli ji opravdu přejete někomu dalšímu. Pokud to pro vás bude úžasný zážitek, tak se o něj klidně podělte s vaším mazlíčkem. Dovolím si ovšem pochybovat, že to vůbec dáte...

Jak úspěšně založit první akvárium

Jak úspěšně založit první akvárium

Návod pro naprosté laiky

Nikdy jste akvárium neměli a rádi byste si je pořídili? Sestavila jsem pro vás přehledný a jednoduchý návod, s kterým uspějete hned na první dobrou.

V první řadě je třeba si uvědomit, že akvárium není jen nádoba napuštěná vodou, v které plavou rybky. Nebojte, nebudu Vás zatěžovat detaily akvaristické chemie, ale ráda bych, abyste si uvědomili, že celá nádrž je takový živý organismus, který nějak roste, vyvíjí se a reaguje na změny. Abyste byli schopni tento organismus správně oživit a udržet ve zdraví, dodržte následující rady a vyhnete se tak „nemocem“ a „smrti“ vašeho nového mazlíčka. Ano, chápejte prosím jako vašeho mazlíčka celou tu průhlednou věc s životem uvnitř.

Co je třeba koupit?

1.       NÁDRŽ

Pokud neplánujete chovat pouze krevetky, minimální objem nádrže zvolte alespoň 20 litrů. Za ideální velikost pro začátečníky se však považuje 50-60 litrů. Ušetříte si tím mnohé starosti, věřte mi. Velikost nádrže by se dala směle přirovnat k velikosti dětí, čím je dítě větší a starší, tím méně škody můžete stejnou chybou napáchat. Vzhledem k praktičnosti volte nádrže hranaté, dá se tam dobře připevnit technika. Výběr materiálu (sklo/plast) nechám na vašem vkusu.

2.       FILTR A BAKTERIE

Aby vaše akvárko dobře chemicky fungovalo, je třeba pořídit přiměřený filtr. Filtry můžeme rozdělit na vnitřní a vnější. Pro naše menší akvárium bude stačit filtr vnitřní. Vybírat můžete z variant: vnitřní ponorný filtr, čerpací hlava – k té se dokupuje kostka akvaristického molitanu, tzv. bublifuk, což není nic jiného než trubka s molitanem, do kterého vede hadička od kompresoru.

Ve filtru žijí bakterie, které pomáhají akváriu žít. Jak je do molitanu dodat? Buď kupte již připravené bakterie a nalijte je do vody (např. Sera Bio Nitrivec), nebo požádejte jiného akvaristu, aby Vám do akvária vymáchal svoji zaběhlou filtrační hmotu.

3.       SVĚTLO

Osvětlení volte tak, aby dostatečně osvítilo celou plochu akvária. Podotýkám, nesvítíme kvůli rybám, ale kvůli rostlinám. Když se daří rostlinám, prosperuje akvárium (speciality jako cichlidy neuvažuji). Na výběr jsou světla zářivková, úsporná LED, mohou být buď zabudovaná v akvarijním krytu a nebo se připevňují na akvárium. Na menší nádrže můžete použít třeba stolní lampičku, ale tady je třeba zajistit, aby se k ní nedostala voda a nespadla nám do akvária! Ke světlu je dobré dokoupit spínací zásuvkové hodiny.

4.       TESTY VODY

Doporučuji koupit minimálně test pH a NO2. Dobrou zkušenost mám se Sera testy, taktéž dobrou a levnější variantou jsou testy firmy Aquar. Firma Tetra bude mít jistě také kvalitní produkty, i když s nimi přímo zkušenost nemám.

5.       TOPÍTKO

Topítko doporučuji jednak pro případ nemoci ryb, kdy je potřeba teplotu zvyšovat, tak k udržení teploty potřebné pro Vámi chovaný druh. Volte typy s termostatem, ideálně se stupnicí až 32 stupňů.

6.       KRYCÍ SKLO

Krycí sklo může být nahrazeno krytem akvária. Vřele doporučuji pořídit. Pro některé typy ryb (labyrintky)  je v případě rozdílné teploty vody a vzduchu nutností,  zabrání také chovaným živočichům v opuštění akvária, které většinou končí smrtí daného jedince.

Co do nádrže?

1.       DNO + STARÉ DNO

Jako dno, do kterého budete sázet rostliny, zvolte písek o hrubosti 2 – 4 mm – ta vyhovuje většině rostlin. Vyhněte se bílému písku, naopak vhodný je černý, hnědý atd. Přidržte se přírodních barev. V černobílé drti bývají kamínky s obsahem vápence, což nemusí vyhovovat některým rostlinám. Písku pořiďte tolik, aby po jeho nasypání dosahoval 4-5 cm - to je pro menší nádrž dostatečná výška.

Aby se rostliny úspěšně chytly, doporučuji koupit tzv. staré dno. Jedná se o obohacený substrát, který se dává pod písek a poskytuje výživu kořenícím rostlinám, pro které zatím není v akvarijním dně dostatek živin. Použít můžete např. Dennerle Deponit mix, nebo místo toho pod každou rostlinku při sázení vložit k tomu určenou tabletu (dělá je např. Tetra nebo Dajanapet), případně použít místo tablety kuličku Bivoj. U tablet či kuliček se může stát, že při odkalování či vlivem šneků nezůstanou v substrátu, a tudíž se pro rostliny stanou nevyužitelnými a budou se uvolňovat do akvarijní vody. Z těchto důvodů osobně raději volím "staré dno" o menší hrubosti, než jakou má krycí písek.

2.       ROSTLINY

Podle rozměrů akvária vyberte vhodné živé rostliny. Atlas na https://rybicky.net/atlasrostlin/hledat/  Vám v tom může pomoci.

Zpočátku vybírejte rostliny o nižší náročnosti, předejdete tak tomu, že o rostlinu přijdete. Vhodní jsou zástupci rodů echinodous, cryptocoryne, hygrophila, dále plovoucí rostliny (limnobium, pistia), mechy aj.

Podotýkám, že aby akvárium fungovalo, je třeba mít rostliny živé a v dostatečném množství, plastové rostliny nemají metabolický obrat. Jejich instalaci také nedoporučuji v nádrži se závojnatými rybami, potrhají si o ně ploutve. Za dostatečné množství považuji pokrytí dna z 1/3 rostlinami.

3.       DEKORACE

Dekoracemi rozumíme předměty vkládané do akvária kvůli estetickému účinku, mohou posloužit také jako úkryt, či k přichycení v substrátu nekořenících rostlin (anubias,mechy).

Podle původu je dělíme na přírodní (kořeny, větve, kameny) nebo umělé (plastové hrady aj.). Oboje se dá koupit v akvaristice, přírodniny lze samozřejmě nasbírat i  venku, ale tady doporučuji jejich důkladnou očistu, abyste si do akvária nezanesli např. parazita. I v obchodě koupené kořeny je někdy doporučováno vyvařit. Dbejte na to, aby dekorace byla bezpečná a ryby se o ni nemohly poranit. U plastů pozor na neakvaristické dekorace, mohou ve vodě uvolňovat nežádoucí látky. Rovněž nedoporučuji pořizovat dekorace mořského původu.

4.       OBYVATELÉ AKVÁRIA

Konečně jsme se dostali k výběru obyvatel. Takže pár zásad:

·         Prostudujte si nároky ryb či bezobratlých jak na prostor, tak na počet jedinců ve skupině a respektujte je. Že se do nádrže daný tvor fyzicky vejde, neznamená, že tam bude spokojený. Vy také nežijete ve výtahu.

·         Zpočátku začněte s méně náročnými rybkami, prostředí je v mladém akváriu nestabilní a choulostivější ryby by nemusely skokové změny parametrů přežít.

·         Akvárium je potřeba navyknout na počet ryb postupně, nelze hned osadit plně, dochází pak k otravám a úhynu.

Za ideální rybky pro začátečníky považuji paví očka, tři jedinci mohou být v akváriu o 20 litrech. Jsou to krásné, barevné a vitální rybky, v akváriu díky nim bude vždy živo.

V případě, že dodržíte litráž, techniku, budete mít husté osazení rostlinami a hlavně přítomnost plovoucích rostlin, lze doporučit i samce betty splendens.

Ze šneků do dna doporučuji piskořky. Pomůžou zlikvidovat, co ryby nesnědly, prorývají dno, likvidují zetlelé listy rostlin.

Vlastní naplnění nádrže

Vymyté akvárium umístěte na skříňku či podstavec, který hmotnost akvária spolehlivě udrží a nedojde k prohýbání desky váhou nádrže, akvárium by mohlo prasknout. Pod celou plochu akvária dejte podložku – používá se např. polystyrenová deska, karimatka, mirelon.

Celou plochu dna pokryjte „starým dnem“, potom navrstvěte propraný písek. Písek byste měli propírat tak dlouho, dokud z něj neteče už jen čistá voda.

Umístěte dozadu ke stěně filtr a topítko. Obojí musí být po naplnění vodou plně ponořeno.

 Rozmyslete si, kam umístíte jednotlivé rostliny. Ty vyndejte z košíčků, zbavte je vaty a na daném místě je zasaďte. Pokud nepoužíváte „staré dno“, tak při sázení rostlinky pod ni dejte tabletu/kuličku s výživou.

Dekoraci můžete umístit buď až nyní, nebo ještě před sázením rostlin, záleží na typu dekorace.

Na písek položte malý plochý talířek a začněte akvárium pomalu napouštět hadicí. Proud z hadice směřujte na plochu talířku, ať nezvíříte písek. Použijte pokud možno odstátou vodu  pokojové teploty.

Po naplnění akvária vodou zapněte filtr a topítko, aplikujte bakterie a nastavte osvětlení. Sviťte cca 10 hodin denně.

Denně vhoďte pár granulek (opravdu jen pár) rybího žrádla do akvária, aby bakterie měly z čeho žít a množily se. Ideální by bylo pořídit do dna pár piskořek, případně u větších nádrží lze doporučit velmi malé množství ryb (3 paví očka - samce). Živočichové zlikvidují žrádlo a z dusíku z jejich výkalů budou růst potřebné bakterie.

Měřte pravidelně NO2 (je pro obyvatele akvária jedovaté), skromně krmte, dejte nádrži čas se přizpůsobit novým podmínkám. Sledujte chování šneků a ryb, zda nevykazují známky otravy (apatie, potíže s plaváním, úhyn). Až se vám rozrostou rostlinky a budete pravidelně měřit nulové NO2, můžete pořídit další rybky.

Ještě na závěr mi dovolte pár slov k méně trpělivým.

Ryby a bezobratlí jsou živí tvorové. Vím, že je lákavé mít hned plné akvárium zajímavých obyvatel, ale myslím, že si tito živočichové nezaslouží platit za naši netrpělivost svým životem. Proto s ohledem a s úctou k našim svěřencům se jim snažte zajistit optimální podmínky a nepospíchejte na ně. Oni Vás pak odmění spokojeným životem, přirozeným chováním a nádhernou podívanou.