V poslední době narážím často na opakující se dotazy začátečníků, kteří chtějí radu ohledně úmrtí či chorob nově přinesených ryb, mají potíže s řasami, neprospívají jim rostliny, objevují se zákaly. Celá tato škála problémů se točí kolem jediné věci – dusíkové rovnováhy akvária. Není třeba znát nějak podrobně chemické procesy, které v akváriu probíhají, ale mít alespoň základní představu je nutnost.
I když se tohle přirovnání bude zdát možná nemístné, tak za
volant si také nesednete bez znalosti funkce jednotlivých pedálů vozu, přesto
spousta lidí bez takových základních vědomostí řídí svoje akvárium a často jde
kvůli jejich neznalosti o životy. O životy tvorů, kterým nádrž vybrali jako
domov a kteří nemají jinou možnost, než se spoléhat na znalosti a um „řidiče“
akvária.
V následujících řádcích se pokusím vysvětlit zjednodušeně
princip metabolismu dusíku, předesílám, že uvažuji běžné začátečnické akvárium
(návod k založení zde), ne speciality jako Malawi a Tanganika.
Proč tolik řešíme v akvaristice dusíkaté látky?
Jednoduše proto, že tyto látky jsou pro ryby a bezobratlé
jedovaté a jejich zvýšená koncentrace způsobuje otravy. Otravy končí buď
onemocněním, které by se normálně neprojevilo, nebo je výsledkem rovnou smrt
akvarijních tvorů. K jedovatým látkám
patří amoniak a NO2. K bezpečnějším pak NO3, ale jen do určité
koncentrace.
Jak se do akvária dusíkaté látky dostávají?
NH3 (amoniak) je odpadním produktem žijících živočichů
(výkaly, rozklad uhynulého jedince, rozpad rostlin), do akvária se dostává i v podobě
krmení (jeho rozkladem). Je pro ryby velmi jedovatý již v malých koncentracích.
NO2 je mezistupeň zpracování amoniaku, jeho hodnoty by v akváriu
měly být nulové, neboť je také toxický.
NO3 je konečný metabolit, který jednak v akváriu vzniká
a také je v určité menší míře do nádrže dodáván při výměnách vody.
Jak tedy zajistit, aby se mi neotrávily ryby (šneci,
krevety)?
Vznikající toxické látky dokáže zdravé akvárium zpracovávat
tak, že neohrožují život chovaných tvorů. Má k tomu dva základní pomocníky
– prvním jsou nitrifikační bakterie, druhou skupinu tvoří rostliny.
Zkusme si představit akvárium jako takovou firmu na
zpracování odpadu se dvěma typy zaměstnanců – zelení obři budou reprezentovat
rostliny, neviditelní trpaslíci pak nitrifikační bakterie. Parta těchto
pomocníků je schopna zpracovat určité množství dodaného odpadu. Je na Vás,
jestli zaměstnáte jen několik zelených obrů, armádu neviditelných trpaslíků nebo jejich
kombinaci. Každý z nich pracuje trochu odlišně. Trpaslíci rozloží amoniak
na NO2, to dále přemění na NO3, s kterým už dále nic nedělají. Obři se
ládují přítomným amoniakem a trpaslíky produkovaným NO3, nic nepřeměňují.
Problém neviditelných trpaslíků je ten, že (jak jinak)
nejsou vidět. Nelze spatřit, jestli pracují, strádají, žijí nebo již zemřeli. Jediným
vodítkem je jejich činnost, tedy nehromadící se jedovatý odpad. Když tedy
nezaznamenáme zvýšené hodnoty NH3, NO2, ale roste nám NO3, můžeme tedy usoudit,
že trpaslíci pracují, jak mají, a je jich dostatek, aby přísun odpadu zvládli.
Hodnoty měříme příslušnými akvarijními testy. Problém nastává v majoritně trpasličích
akváriích při úhynu většího šneka, ryby. Stoupající odpad z rozkladu těl
nezvládají rychle zpracovat a při větším znečištění může dojít k otravě celé nebo části osádky,
její smrti, která vede opět k většímu znečištění atd.
Druhým problémem je výpadek proudu, kdy filtrem (domov trpaslíků)
přestane proudit voda a po pár hodinách neviditelné bakterie bez našeho
povšimnutí odumřou. Pokud přijdeme o většinu dělníků, logicky nezvládnou v menším
počtu stálou dodávku zpracovat a odpad se opět hromadí se všemi svými důsledky.
Pokud neměříme pravidelně hodnoty, všimneme si problému často až na základě
chorob nebo úmrtí šneků, krevet, ryb, tedy pozdě.
Oproti tomu zelení obři konzumují jak NH3, tak NO3. Obě tyto
látky jsou jimi využívány k růstu, takže ve vodě klesá koncentrace obou
sloučenin. U akvárií bez a nebo s málo rostlinami snižujeme hromadící se
NO3 pravidelnými výměnami vody. K výhodám zelených obrů patří i fakt, že
pokud jim není dobře, nejsou zdrávi a nezvládají plně pracovat, je to na nich
vidět a my můžeme podle příznaků včas reagovat a zachránit tak situaci vč. zdraví
a života obyvatel akvária.
Jako opačný příklad uvedu enormní namnožení Pistie po tom, co nám ve 30 litrech uhynul poměrně velký šnek. Protože byl stále zahrabaný v substrátu, nevšimli jsme si, že již nežije. Velké zmnožení (tedy naopak prospívání) Pistie jednak zabránilo otravě a také signalizovalo závažný problém. Nemít rychle rostoucí rostliny, pomřeli by nám zřejmě další šneci a zátěž by byla ještě větší, mohla by dál vyústit ve smrt našich ryb.
Extrémně rychle rostoucí rostliny se dají také využít jak
včasný indikátor nedostatku mikroprvků a obsahu dusíku v akvarijní vodě,
máme tak čas dodat živiny ještě před tím, než se nedostatek projeví na listech
pomaleji rostoucích kytek a způsobí třeba i jejich rozpad a ztrátu.
Nejčastější problémy s dusíkovou rovnováhou
Nejčastější problémy s dusíkovou rovnováhou
Otravy
Dodávka odpadu převyšuje schopnost zpracování, dochází k hromadění.
Klasickým příkladem je nasazení mnoha ryb do nádrže, v nejhorším případě
do nové (ještě nepřizpůsobené) nádrže, podobně je to i s překrmováním. Prostě zavalíte novou firmu o pár
pracovnících, kteří se navíc stále zapracovávají (přelistování rostlin, množení
bakterií) několika kamiony odpadu. Je jasné, že zpracovat to nestihnou, celý systém
zkolabuje a dochází k úmrtí.
Choroby
Nemoci jako bakteriální rozpad ploutví, TBC, onemocnění
plynového měchýře atp. jsou dávány do souvislosti se zvýšenými hodnotami dusíkatých
látek. V optimálních podmínkách při dobré kondici ryb totiž nepropuknou.
Chemický stres ale daný organismus natolik vyčerpá, že i jinak zvládnutelné
bakterie mají navrch a při nezlepšení podmínek ryba umírá.
Řasy
Můžeme je nazvat konkurenty rostlin. Kde se daří rostlinám,
nezbývá prostor pro řasu. Řasy jsou jako potkani, objeví se tam, kde na ně
zbude něco k snědku. Čím víc toho k snědku zbývá, tím víc jich je.
Proto je pro začátečníky důležité mít dostatek rostlin (mezi nimi velmi rychle rostoucí),
udělat jim optimální prostředí pro růst a nedodávat řasám pochutiny jako
nadbytek fosforu v nevhodném hnojivu nebo krmivu.
Zákaly
„Mlha“ v akváriu může mít mnoho podob, od zelené, která
je způsobena řasami či sinicemi, po bílou, jejíž původce bývá nálevník. Jedná
se opět o nestabilitu prostředí, v případě nálevníka se mluví o přetížení
akvária živinami (překrmování, osazení příliš velkým množstvím ryb najednou).
Tyto živiny začínají zpracovávat ve vodě a akváriu přítomné bakterie a jimi se
živí právě nálevník. Řešením je výrazně omezit krmení a vydržet, až se rovnováha
usadí, úspěch se přikládá i UV lampě, ale není to nezbytné. Kontrolně je dobré měřit
parametry, vzhledem k tomu, že se jedná o problém většinou mladých nádrží,
na které se příliš pospíchá, není opatrnosti nikdy příliš málo. Pokud jsou
hodnoty v normě a ryby se nedrbou, vodu neměníme, jen bychom tím zhoršili
stav.
Co dělat když naměřím vysokou hodnotu:
NH3
Při akutní otravě přelovit ryby nebo vyměnit velkou část
vody. Záleží, co se stalo, zda se vysypala do nádrže pixla s krmením –
opakovaně odkalovat a dolévat vodu, úmrtí většího kusu nebo více ryb či šneků –
vylovit co jde a měnit vodu. Pokud je problémem přerybnění, je nutno zredukovat počet
jedinců v nádrži, nebo zvýšit množství rostlin či velikost filtrační hmoty, pokud
nestačí. Prevencí a velkým pomocníkem je z rostlin výše zmíněná Pistia a
třeba okřehek, který se používá i v čističkách odpadních vod pro svou
neuvěřitelnou metabolickou aktivitu.
NO2
Taktéž provádět výměny vody, méně krmit, vyřešit příčinu zvýšeného vzniku NH3 a potažmo NO2 (úmrtí, přerybnění, překrmení, velké protrhání rostlin). Bakterie fungují, ale nestíhají, jako pomoc opět přichází rostliny a výměny vody. Ev. aplikace prostředků jako Sera Nitrivec.
NO3
Řešením je dostatek rostlin. Vysoké hodnoty snižujeme výměnami vody o
nižší koncentraci NO3, než jakou máme v akváriu.
Závěrečná doporučení pro začátečnické akvárium
1)
Mějte v akváriu filtr i akvarijní rostliny (osazeno 30 - 40% dna).
I když spolu rostliny a bakterie soupeří o amoniak, je pořád lepší mít dva
polohladové soupeře než jednoho nezvládajícího strávníka.
2)
Nepřetěžujte trpaslíky s obry nadměrnou a
nárazovou dodávkou dusíku, pracují pro vás 24 hodin denně, nemají kdy si vzít
přesčas, aby vychytali nával, co na ně posíláte. Jediným výsledkem bude život
ryb ve znečištěné vodě a z toho plynoucí zhoršování jejich zdravotního
stavu.
3) Mezi rostlinami by se určitě měl objevit
dostatek velmi rychle rostoucích plovoucích či vzplývavých rostlin – např. Pistia,
Limnobium laevigatum, Lemna (okřehek), Ceratopteris aj.
4)
Rybí osádku nasazujte postupně a nepřerybňujte
akvárium.
Platí 1 cm ryby na 1 litr vody.
5) Měřte aspoň zpočátku NO2 a NH3, až budou hodnoty
neměřitené, můžete nasadit další ryby.
6) Dodržujte pravidelné výměny 1/3 vody.
7)
Filtr máchejte POUZE ve vodě, kterou jste z akvária
vypustili. Propíráním pod chlorovanou vodou zabijete tolik potřebné
nitrifikační bakterie, což je krajně nežádoucí.
8) Údržba akvária znamená odkalení, doplnění odstátou
vodou (po vyprchání chlóru a vyrovnání teploty), občasné vymáchání zaneseného
filtru v akvarijní vodě, úprava rostlin zastřihnutím (pokud je potřeba),
vyčištění skla stěrkou, pokud je co čistit.
Zapomeňte na dezinfekci čehokoli z akvária, chceme bakterie udržet,
ne zlikvidovat.
Pro detailní a naprosto vyčerpávající seznámení s problematikou doporučuji časopis Akvárium, kde je tomuto tématu věnováno několik kapitol: http://e-akvarium.cz/casopis/akvarium04.pdf
A na závěr prosba. Pokud jsem
téma vysvětlila nesrozumitelně, ptejte se, pokusím se příspěvek upravit do vhodnější formy.
Díky. Snow.
Žádné komentáře:
Okomentovat